Dějiny Francie 1 - od starověku po nástup Kapetovců

3. října 2013 v 18:33 | Julie Françoise |  Dějiny Francie v kostce
Chystáte se hlásit na obor francouzská filologie - a nevíte, z čeho se učit dějiny Francie k přijímačkám? Čeká vás písemka a chybí vám poznámky? Nebo byste prostě jen rádi měli alespoň hrubší přehled o francouzských dějinách a nevíte, kde ho sehnat? Ano? Pak je nová rubrika Dějiny Francie v kostce právě pro vás!

Následující texty vznikly původně pro jedinou osobu - pro Sherin, která se hlásila na Francouzskou filologii na FF UK a chtěla ode mě, která se na zmíněném oboru už chvilku pohybuje, nějaké poznámky k francouzské historii, ze kterých by se mohla učit. Vzhledem k tomu, že vše dobře dopadlo, Sherin je přijatá, napadlo mě, že by se zmíněné poznámky mohly hodin i spoustě dalších lidí:-) A proto je s jejím svolením nyní budu postupně zveřejňovat.

O co jde? O jakýsi přehled francouzské historie od antiky až po současnost psaný formou jednoduše stravitelnou, se zvýrazněnými důležitými daty a pojmy - zkrátka o soubor textů, ze kterého by se vám mělo dobře učit:-)

A pro koho že jsou Dějiny Francie v kostce určeny?

- pro kohokoli, kdo se - stejně jako Sherin - hlásí na francouzštinu na vysoké škole

- pro všechny středoškoláky, kterým chybí poznámky, rádi by se připravili na zkoušení či na test - a nebo k maturitě z dějepisu, případně z francouzštiny.

- pro vysokoškolské studenty čehokoli kromě historie, kteří si chtějí opakovat na zkoušku z dějin Francie. Samozřejmě, tady je třeba vzít v úvahu náročnost vašeho zkoušejícího, ne každému by musely znalosti tohoto rozsahu stačit. Ale s klidným svědomím můžu říct, že u nás by to prošlo ještě s rezervou:-)

- pro studenty historie v bakalářském cyklu. ALE - tady pozor! Následující text vám sice pomůže udělat si základní přehled, ke zkoušce na UK by ale stačit nemusel - historik by přeci jen měl vědět víc. Proto určitě sáhněte i po další literatuře!

- pro kohokoli, kdo potřebuje - nebo zkrátka jen chce - přehledný a stručný výklad k francouzským dějinám

Jak už tedy bylo řečeno, jde o populárně naučný text určený v první řadě pro nehistoricky - ne o sérii odborných článků! To znamená - některé skutečnosti jsou psány zjednodušeně, autorka je často subjektivní, občas si rýpne, občas zavtipkuje - zkrátka dělá všechno možné, co by seriózní vědec dělat neměl.

Pokud ale historici jste, popřípadě zkrátka jen prahnete po dalších informacích, na konci každého článku najdete seznam použité literatury - základní i rozšiřující.

Dalšími zdroji informací jsou pak především přednášky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde studuji.

Doufám, že vám Dějiny Francie v kostce přinesou užitek - a snad i zábavu;-)



Dějiny Francie díl 1. - od starověku po nástup Kapetovců


poznámka - následující text je dosti stručný, ostatní díly budou podrobnější. Je to proto, že na ranné období dějin se obvykle klade ve školách malý důraz - pokud tedy nestudujete přímo historii na VŠ.

Antika (datuje se do r. 476, kdy zanikla Západořímská říše)


V 9. stol. př. n. l. přicházejí na území dnešní Francie keltské kmeny - antičtí autoři je budou nazývat Galové, od toho Galie.

Kolem r. 600 se na francouzském pobřeží usazují Řekové a zakládají zde města - nejstarší z nich je Massalia, dnešní Marseille (která je tím pádem vůbec nejstarším francouzským městem).

Roku 125 př. n. l. přicházejí Římané (jako záminka jim posloužilo pozvání Řeků z Massalie, kteří se cítili ohroženi okolními kmeny). O 4 roky později pak vzniká Provincia Nabonnensis - právě od slova provincia se odvozuje původ názvu Provence, nicméně k první římské provincii na francouzském území patří i dnešní Languedoc, stručně řečeno oblasti okolo Středozemního moře. Hlavní město bylo dnešní Narbonne, významné antické památky se dochovaly také v Nimes, Arles, Orange (amfiteátry, chrámy, divadla…) + Pont du Gard.

Kolem roku 50 př. n. l. pak Caesar dobývá zbytek Galie. Místní odpor vedený Vercingetorixem je zlomen po dobytí Alesie a Galie je připojena k Římu. (Nikoli ovšem jako jednotná provincie, její administrativní členění ale není podstatné.) Pro zajímavost, hlavním městem není Paříž (tehdy Lutecia), ale Lyon (Lugdunum).

Postupně dochází k vzájemnému promísení Galů a Římanů - v okamžiku pádu Říma už mluvíme o galorománském obyvatelstvu. Roku 212 n. l. navíc ediktem císaře Caracally získávají všichni obyvatelé provincií římské občanství - takže i Galové. To, že je Galie součástí Římské říše, také výrazně přispěje k její christianizaci.

Raný středověk


5. stol. n. l. je dobou tzn. Stěhování národů. Do Galie přicházejí germánské kmeny z východu - na JZ (kolem Toulouse) se poté, co r. 410 vyplení Řím, usídlí Vizigóti. V dnešním Burgundsku zase kmen Burgundů. Nejdůležitější jsou ale Frankové - přicházejí z oblasti dnešní Belgie a právě po nich dostane Francie své jméno.

Král Franků Chlodvík z dynastie Merovejců ovládne severní Galii - a o něco později se rozhodne přijmout křest - historici se dodnes nedohodli, jak tuto událost datovat, hovoří se o přelomu 5. a 6. stol. n. l. Jeho motivace je převážně politická - jeho galorománští poddaní (a těch je většina) jsou křesťané - a církev má nemalou moc. Zároveň ho manželka Klotylda přesvědčuje, že Kristus je silný bůh, tudíž se bude hodit jako ochránce krále válečníkaJ

Na začátku 6. stol. Chlodvík porazí Vizigóty a vyžene je za Pyreneje. Zmocňuje se jihu Galie. Je ale potřeba si uvědomit několik věcí: 1) Frankové nebyli příliš početní, jednalo se spíš o skupiny válečníků než o celý stěhující se národ. Stejně to bylo s ostatními Germány. Tudíž galorománské obyvatelstvo stále převládá. 2) I když po porážce Vizigótů se Chlodvík formálně zmocňuje jižní Galie, ve skutečnosti proniknou Frankové za Loiru jen minimálně. Jih si vlastně až do křížové výpravy proti albigenským ve 13. stol. bude žít svým vlastním životem - víceméně nezávisle na severu. Z toho vyplývá kulturní (lepší zachování římských tradic včetně práva) i jazyková odlišnost této oblasti. (Alespoň podle mých pozorování má okcitánština blíž k latině než francouzština.)

Po Chlodvíkově smrti ale nastává problém - Frankové totiž neznají primogenituru (= pravidlo, že otcův titul i území dědí pouze nejstarší syn). Chlodvík měl hned 4 syny - říše je mezi ně tedy rozdělena. A rozdělenou zůstává po většinu 6. i 7. stol. (Ke sjednocení - ovšem dočasnému - dojde např. v 1. pol. 7. stol. za krále Dagoberta.)

Navzdory neustálému dělení a opětovnému spojování ovšem postupně v severní Francii vykrystalizují 3 víceméně stabilní územní celky - Austrasie (centrum Mety), Neustrie (centrum Paříž) a Burgundsko.

Na všech těchto územích vládnou Merovejci - jenže zhruba od 2. pol. 7. stol. dochází k neustálému oslabování královské moci. (Francouzi tehdejším vládcům říkají "les rois fenéants" - králové, kteří nedělali nic:-)) S oslabováním krále narůstá moc tzn. majordomů - původně se jednalo o správce paláce, postupně se ale jejich kompetence rozšiřují - až je nakonec majordomus mnohem mocnější než sám král.

Majordomus Karel Martel poráží roku 732 v bitvě u Poitiers Araby pokoušející se ze své říše na Pyrenejském pol. proniknout dál na západ. (Dřív byl na tuhle bitvu kladen obrovský důraz - dnes ale značná část historiků soudí, že ve skutečnosti tak zásadní nebyla.)

Karlův syn Pipin III. Krátký roku 751 svrhne posledního merovejského krále (což si nechá odsouhlasit papežem) - a stane se vládcem opět sjednocené říše. Jako první v historii přijme při korunovaci církevní pomazání - čímž se prohlubuje propojení královské moci s náboženstvím. Dynastii Merovejců střídá dynastie Karlovců.

Pipinův syn Karel Veliký je roku 800 korunován římským císařem. Jeho říše se rozšíří od Pyrenejí až k Labi, patří k ní i sever Itálie. V souvislosti s jeho vládou se často mluví o tzn. karolinské renesanci - tento rozvoj kultury se ovšem omezoval víceméně jen na kláštery. Karel sám nijak vzdělaný není, většinu života válčí - se Sasy, které si podmaní a násilně christianizuje, s kočovnými Avary…

Po jeho smrti nastoupí jeho syn Ludvík Zbožný - jenže se brzy ukazuje, že udržet tak obrovské impérium bude nemalý problém. Ludvíkovi synové - Lothar, Ludvík Němec a Karel Holý - se pustí do války o dědictví. Ludvík a Karel se spojí proti Lotharovi. Roku 842 dojde k tzn. Štrasburským přísahám - oba bratři si vzájemně slíbí, že se nespojí s Lotharem. Pro nás je ale důležité, že text přísah byl zapsán - a je vůbec nejstarším dochovaným textem ve francouzském jazyce, který máme.

Karel a Ludvík Lothara porazí. Roku 843 je uzavřena Verdunská smlouva, dochází k rozdělení Franské říše. Karel Holý získává říši Západofranskou (dnešní Francie), Ludvík Němec Východofranskou (dnešní Německo) a Lothar oblast Beneluxu, sever Itálie - a pruh země mezi tím, zhruba kolem Rýna. Toto území se ale brzy rozpadne.

V Západofranské říši vládnou Karlovi potomci - jenže jejich moc neustále slábne, stejně, jako tomu bylo kdysi s Merovejci. Navíc je země v 9. stol. sužována nájezdy Vikingů (neboli Normanů). Neustále roste moc šlechty, což zajde tak daleko, že v několika případech není zvolen králem Karlovec, ale "obyčejný" aristokrat - je zkrátka potřeba postavit do čela země někoho, kdo bude schopen čelit nájezdníkům. Z těchto voleb mimo vládnoucí rod je nejdůležitější poslední - roku 987 je králem zvolen vládce území okolo Paříže, Hugo Kapet. Dynastii Karlovců střídá dynastie Kapetovců.

Poznámka - jakkoli po Kapetovcích budou následovat ještě jejich vedlejší větve a rody s nimi více či méně spřízněné, z pohledu Francouzů dob minulých je král vlastně vždycky Kapetovec - a to, jestli je náhodou z roku Valois nebo Bourbonů, není až zas tak důležité. Kapetovská tradice je natolik silná, že když revolucionáři budou nazývat Ludvíka XVI. de Bourbon občanem Kapetem, není to proto, že by neznali dějiny - má to svou logiku.

Literatura:

základní:

MARAVAL, Julien, Il n'y a pas d'âge pour… Redécouvrir l'histoire de France, Éditions l'Etudiant, Paris 2008
- populárně naučná kniha, na gymplu hlavní zdroj mých referátů. V Čechách bohužel není k dostání, já si ji přivezla z Cannes.

rozšiřující:

Bednaříková, J., Frankové a Evropa, Praha 2009
- kniha doporučovaná ke zkoušce z dějin středověku na FF UK. Odborná, hůře stravitelná - ale pokud vás téma zajímá, určitě stojí za přečtení:-)




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pax Pax | 5. října 2013 v 11:49 | Reagovat

;-)  zajimavé

2 Saint Just Saint Just | 13. října 2013 v 22:28 | Reagovat

Jak to vypadá s českou odnoží jakobínů?

3 Julie Françoise Julie Françoise | 3. listopadu 2013 v 9:58 | Reagovat

[2]: Řekla bych, že rozhodně nadějně:-) Jen... mohla bych vědět, kdo že se mě to ptá?

4 JUDrKarelVlk JUDrKarelVlk | E-mail | 4. února 2015 v 14:05 | Reagovat

Měl by se narodit nový Karel Martel, aby zachránil Evropu a porazil Islámský stát

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.