O umění prohrávat

30. ledna 2013 v 20:25 | Julie Françoise |  myšlenky

Nikdy jsem na tenhle blog nepsala o politice - tedy o politice současné a české. Říkala jsem si, proč si dělat další nepřátele. Tentokrát už ale nemůžu mlčet. Protože z toho, co se kolem mě děje, mám oči na vrch hlavy - a to opravdu nemyslím v pozitivním slova smyslu.

Víte, kdysi jsem narazila na zajímavou myšlenku. Už si bohužel nevzpomínám na jméno autora. Zněla asi takto: "Chcete-li poznat skutečný charakter člověka, nezajímejte se ani tak o to, jak přijímá svá vítězství - ale o to, jak dovede snést prohru."



Je to hluboká pravda. Čestný člověk dovede neúspěch snést důstojně - a za to zasluhuje úctu. Ovšem jsou tací, kteří to nedovedou.

Patrně je teď už jasné, o kom mluvím. O jisté části zklamaných příznivců Karla Schwarzenberga. O jistých skupinách, jimiž se hemží facebook, o jisté posprejované zdi v Novém Veselí, o kvasu na internetu, o rozhádaných přátelích.

Víte, vzpomínám si na jisté plakáty. Vlastně byly úplně všude, doslova jsem o ně zakopávala. Na nich pan Schwarzenberg s nápisem "Stojím o podporu slušných lidí". Pěkné heslo, rozhodně. Je ovšem smutné si uvědomit, že určitá část lidí, kteří mu nakonec dali hlas, se právě nyní onomu ideálu slušnosti dost vzdaluje. Co by na to asi jejich neúspěšný kandidát řekl…?

Také se hodně hovořilo o demokracii. Ano, demokracie je krásná věc. Sama si jí nesmírně vážím, jakkoli ta naše má k dokonalosti opravdu hodně daleko. To ale není chyba demokracie jako takové, nýbrž lidí v ní.

Tedy, tyhle volby byly demokratické. Neměl by tedy skutečný demokrat respektovat výsledek demokratických voleb? A pokud to nedělá, má ještě právo nazývat se demokratem? Co by tedy raději? Jednotnou kandidátku? Diktaturu?

Vážím si všech, kteří přišli k volbám - a kteří se k jejich výsledku postavili rozumně a s chladnou hlavou. My příznivci Miloše Zemana jsme to samozřejmě měli snazší - takže klobouk dolů hlavně před příznivci Karla Schwarzenberga, kteří to dokázali! Vám ostatním doporučuju procházku na čerstvém vzduchu, zkrátka, hlavně klid!

Sama nemám ve zvyku si vybírat přátele podle politického přesvědčení. Mezi těmi, se kterými ráda trávím čas, jsou příznivci všech stran a směrů - mimo neonacistů, v jejich případě dělám výjimku a jsem tvrdě netolerantní. Jinak ale respektuji právo každého na vlastní názor. Nemám ráda loutky. Mám ráda lidi, kteří myslí vlastní hlavou - a uznávám, že myslet mohl i ten, který ve výsledku vymyslel něco jiného než já. Nenárokuju si patent na pravdu. Tvrdit, že každý, kdo si dovolil se mnou nesouhlasit, je zkrátka hlupák, je nekonečně ubohé!

Pokud se mnou někdo kvůli těmto volbám přeruší kontakty, budiž, je to jeho věc. Já sama bych se k ničemu podobnému nikdy nesnížila, přijde mi to hloupé a dětinské. A věřím, že moji přátelé uvažují stejně.

Takže - tímto provolávám slávu umění prohrávat, demokracii a toleranci. Celý život se snažím řídit následujícím heslem: "Nenutím vás, abyste si se mnou připíjeli, pokud nechcete - tak mi prosím nelijte ten alkohol na hlavu". Myslím, že není tak docela od věci...
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 pax pax | 30. ledna 2013 v 23:25 | Reagovat

Skvělé- mimochodem-volila jsem Miloše Zemana :-)

2 pukina pukina | E-mail | Web | 1. února 2013 v 20:03 | Reagovat

K politice se nevyjadřuji, nějak se přemnožily hovory o ní...Ale článek velmi pravdivý. Prohru a kritiku jen tak někdo unést neumí :-( A přitom objektivní kritika, pokud není jen útočná, dokáže člověka posunout dále. Škoda, že někteří lidé to nechápou.

3 Julie Françoise Julie Françoise | Web | 4. února 2013 v 18:47 | Reagovat

[1]: Díky, Pax:-)

[2]: Vykládat tenhle článek řekněme šířeji je rozhodně výborný nápad. Ostatně, kdyby těmi jedinými kolem nás, kdo neumí nést prohru, byli někteří karlofilové, tak by na tom tahle země ještě byla dobře...

4 Náramky přátelství 1 Náramky přátelství 1 | Web | 5. února 2013 v 19:02 | Reagovat

Ahoj, moc souhlasím pěkný článek. Jsem ráda, že máš podobný názor. A máš pěkný blog. jestli ti to vyjde nechceš se podívat na můj blog?

Tak ahoj a měj se hezky ;-)

5 Dodlovičovna Dodlovičovna | 6. února 2013 v 17:48 | Reagovat

tenhle článek mi mluví z duše! a to tím spíš, že se se mnou před volbami nejlepší kamarádka rozešla, když zjistila, že ještě NEJSEM rozhodnutá, koho budu volit 8-O  :-D (v překladu, nejsem zamilovaná do Karla ;-) )

6 Julie Françoise Julie Françoise | Web | 7. února 2013 v 15:26 | Reagovat

[4]: Díky:-)

[5]: Ach jo, to mě fakt mrzí. Jen si říkám... nevykládej si to špatně, ale takhle to vypadá, jako by vaše přátelství bylo o dost méně pevné, než jsi věřila.

7 Dodlovičovna Dodlovičovna | 8. února 2013 v 21:26 | Reagovat

ono asi bylo... zřejmě tohle byla jen poslední kapka ;-) ... ale stejně mě to mrzí.Byla bych radši, kdyby poslední kapkou bylo něco významnějšího a důležitějšího ;-)

8 Julie Françoise Julie Françoise | Web | 8. února 2013 v 22:39 | Reagovat

[7]: To naprosto chápu, je smutné, když přátelství skončí kvůli něčemu podobnému. Asi jsem idealistka, ale vždycky jsem měla za to, že kamarádi by se měli vzájemně respektovat bez ohledu na případné odlišné názory.

9 Dodlovičovna Dodlovičovna | 9. února 2013 v 8:04 | Reagovat

[8]: já taky. A čím dál víc mám pocit, že pro ostatní jsem jen naivní idealistický idiot... ale já se nedám! Za svým idiotstvím si hrdě stojím a jednoho dne zvítězím! :-D

10 Julie Françoise Julie Françoise | Web | 22. února 2013 v 21:04 | Reagovat

[9]: Určitě:-) Palec nahoru a naprostý souhlas:-)

11 občanka Marianne občanka Marianne | 14. března 2013 v 18:45 | Reagovat

Nic než souhlas! :-)A já si za ním také stojím a má víra ve vítězství je též neochvějná ! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.