Kam se poděla Bastila aneb Zápisky ze 14. července - 2. část

22. srpna 2012 v 18:24 | Julie Françoise |  deník cestovatelky

Odpoledne. Poté, co jsem si trochu odpočinula v hotelu, stojím před Operou. Měl by se zde vyskytovat armádní orchestr. A já bych tolik chtěla tancovat!

Jenže - nespletla jsem se? Už je čas - a nikde ani nota. Zato před vstupem do Opery Garnier se tvoří sáhodlouhá fronta. Zeptám se, co se děje. Z odpovědi mi doslova a do písmene spadne čelist. Protože:

Coby dárek ke Dni Bastily dnes dávají balet ZDARMA!

Nelením a okamžitě se zařadím do fronty. Takovou příležitost si nemůžu nechat ujít!


opera Garnier. Ovšem snímek je z ledna 2010



Typ pro kulturně-milovné frankofily: tohle nebyla žádná výjimka. Na 14. července se můžete dostat zcela zdarma na různá přímo kultovní místa, jako je Opéra Garnier, Opéra Bastille či Comédie Française. Vzhledem k tomu, že normálně musíte zaplatit, i když si chcete Operu jen prohlédnout - a ceny představení raději nerozmazávat - určitě se vyplatí tuhle možnost využít! Takže až někdy pojedete na Den Bastily do Paříže, víte, co dělat, až skončí defilé:-)


Ve frontě si postojím sice asi půldruhé hodiny, nicméně výsledek stojí za to. Jedná se o balet La fille mal gardée (Špatně hlídaná dívka), původně z 18. století. Autorem příběhu je Jean Dauberval, hudbu složil Louis-Joseph-Ferdinand Herold. Nicméně choreografie je podstatně novější, z roku 1960 od Fredericka Ashtona.
Mám štěstí. Ujme se mě postarší Francouz, velký milovník kultury, který je v Opeře jako doma, takže mě důkladně provede - nehledě na to, že díky němu mám báječné místo v lóži v prvním patře přímo naproti jevišti - a v první řadě. Jako bonus mi půjčí divadelní kukátko. Díky tomu mohu konstatovat, že mnozí tanečníci vůbec nevypadají špatně:-)

Ještě než představení začne, mám příležitost si s pánem popovídat. Nejdřív mě považuje za Belgičanku, když se přiznám, že jsem z Čech, přizná se pro změnu on, že je původem Polák. Příjemně mě překvapí, ví, že Československo už se dávno rozpadlo (na Francouze informovanost vskutku neobvyklá!) - a zná Rusalku!

Představení je skutečně báječné. Hudba z těch, co člověku zvednou náladu. Choreografie není vyloženě extravagantní a nesnaží se šokovat, ale má v sobě vtip a kus nadsázky. Příběh se odehrává na vesnici. Jak konstatoval můj průvodce, kulisy působí bůhvíproč velmi slovansky. Daly by se použít klidně do Prodané nevěsty. V některých momentech div nedostanu záchvat smíchu - především ve chvíli, kdy své baletní číslo předvedou čtyři slípky i s kohoutem. No řekněte, viděli jste už někdy tančící drůbež? Komická figurka je i vzteklá a úmyslně poněkud těžkopádná matka hlavní hrdinky (která chce svou dceru milující chudého vesničana provdat za poněkud natvrdlého synka místního boháče). Právě on je rovněž k popukání - poněkud mi připomíná Otíka Rákosníka z Vesničko má středisková - nicméně ve ztřeštěné verzi. Nakonec mě nepřekvapí, že právě on si vyslouží snad největší aplaus.

Celkově vzato se večer náramně vydaří. Ovšem po představení je mi jasné, že už se nestihnu vrátit do hotelu pro foťák (který jsem tam musela nechat nabíjet). Škoda. Chystám se totiž na ohňostroj.

"K čemu fotky? Odnes si raději prožitky!" řekne mi můj nový francouzský známý. A já si uvědomím, že má naprostou pravdu.

Vydám se směrem k Eiffelovce, abych měla co nejlepší výhled. Ještě před pár hodinami jsem si myslela, že metro už zkrátka nemůže být narvanější než ráno. Šeredně jsem se spletla. Na Étoile uváznu dobrých dvacet minut v úzkém starém tunelu. Musíme čekat, než nás zřízenci pustí na nástupiště. Chápu, jinak by hrozilo, že se dav natlačí rovnou do kolejiště. Nicméně tohle není nic pro lidi se sklony ke klaustrofobii. Jedna dáma dokonce málem omdlí. Naštěstí ji její pohotový manžel dokáže dostat ven.

A už jsem u Eiffelovky. Pokusím se dostat na břehy Seiny, odkud by byl nejlepší výhled. Ale takhle pozdě už je to nemožné. Nakonec ale i tak uvidím víc než dost. Celá akce začne krátce před jedenáctou. Jak už bylo řečeno, nemám žádné fotky. Snad vám tento fakt vynahradí alespoň následující úlovek z youtube:


Zhruba po půl hodině je po všem. Zbývá jediné - dostat se do hotelu. Což ovšem nebude tak jednoduché. Mysleli jste si, že přes den bývá Paříž přecpaná lidmi? Tak to jste se po ní patrně nikdy neprocházeli o půlnoci 14. července! Širokánskými bulváry se valí dav tak obrovský, že zcela zastaví provoz. Řidiči mohou nadávat jak chtějí, jaksi spontánně zde vznikla improvizovaná pěší zóna.

Po předchozích zkušenostech nechci riskovat přestup v metru a tak se pěšky odeberu na stanici linky 8, která mě doveze až k hotelu. V životě by mě nenapadlo, že takhle pozdě budu mít doslova problém projít! U Invalidovny se na trávníku rozvalují první společensky unavení občané. Necítím se moc příjemně a už se těším do podzemky. Konečně najdu stanici - abych v zápětí zjistila, že je zavřená! Za vydatného klení se odeberu k jiné. I zde situace nevypadá zprvu příliš slibně. Brzy se ale ukáže, že zřízenci jen dbají na to, aby do metra nenalezlo najednou víc lidí, než je schopné pojmout.

Pak už se nacpu do vagónu. Až do teď jsem si myslela, že nemůže existovat nic horšího než nastupovat na Můstku ve špičce. Jaká to naivita! Konečně získám dojem, že tuším, jak asi vypadá pověstné metro v Tokiu. Nicméně Paříž dosud postrádá své nacpávače. Teď by se zatraceně hodili.

Nakonec se mi podaří dostat se do hotelu. Ještě si sbalit věci, ráno v půl desáté mi odjíždí vlak směr Toulouse. Do postele se dostanu v půl třetí ráno.

Dobrou noc a šťastný den Bastily!!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 An. An. | Web | 24. srpna 2012 v 13:58 | Reagovat

Ach, ten ohňostroj musel být na živo úžasný!
A davů a tlačenic jsem si za tyhle prázdniny taky užila dostatečně...

2 Ivona Fišerová Ivona Fišerová | E-mail | 24. srpna 2012 v 14:59 | Reagovat

Tak to Ti opravdu závidím, být v Paříži 14. července musí být úžasné, tu atmosféru bych chtěla někdy zažít...jen mě překvapilo, ty zbytky Bastily v tom metru - působí to dost zvláštně.

3 MvK MvK | Web | 24. srpna 2012 v 19:37 | Reagovat

Oh děkuji:-) ale já ti spíše závidím tu paříž, protože na lodi mi bylo opravdu šoufl z toho věčného houpání :-D

4 Julie Françoise Julie Françoise | Web | 26. srpna 2012 v 20:04 | Reagovat

[1]: To tedy byl! A davy jsou snad všude - začínám  je mít svým způsobem ráda.

[2]: Opravdu to stálo za to! Věřím, že se tam určitě brzy taky podíváš! A alespoň si takhle lidé všimnou, že kdysi byla nějaká Bastila.

[3]: To je škoda:-( Protože jinak by to musela být pohádka, romantika jak má být:-)

5 Nikol Nikol | E-mail | Web | 4. září 2012 v 16:28 | Reagovat

taky jsem měla v plánu vyrazit do Opery (když to bylo zadarmo :-D), ale nějak jsem to pak nestíhala :-( takže musím příští rok!
..Stále tě obdivuji za tvou frájinu, já mám vždycky strach a automaticky přepínám na angličtinu.. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.