Thermidor

28. července 2010 v 18:58 | Julie |  Velká francouzská revoluce
 Drazí kolegové revolucionáři! Dnes si připomínáme smutné výročí. Dnes je tomu právě 216 let, co na náměstí Revoluce - dnešním place de la Concorde - padla hlava Maximiliena Robespierra a dvaceti dalších významných jakobínů. Dnes je tomu právě 216 let, co - alespoň dle mého názoru - skončila ta slavná, heroická doba nazývaná Velká francouzská revoluce.

Báseň, kterou vám nyní předkládám, jsem složila už asi před měsícem, ale rozhodla jsem se ji zveřejnit právě dnes, jako poctu těm, kteří toho dusného červencového dne před 216ti lety položili své životy. Prosím, věnujte spolu se mnou pár okamžiků jejich památce.

A omluvte případné pravopisné chyby, nechtěla jsem otravovat svoji francouzštinářku během prázdnin, takže tahle báseň nebyla nikým zkontrolována.

Robespierrova poprava

poprava Robespierra

Thermidor


Le tocsin sonne
Viens, le cœur plein d'espérance
Viens et puis donne
Ta vie pour notre chère France

La cloche appelle
Au beau jour de l'été
Viens avec zèle
Défendre la liberté

Citoyen, lève ta tête
Et arme tes bras
Ils menacent les gens honnêtes
On les défendra

Ah ça, c'est le jour
Où on désire tant
Grâce à notre bravoure
Vaincre les brigands

Le tocsin sonne
Donc que personne
Ne reste chez soi

Les armes se lèvent
A la place de Grève
On gagnera, ma foi !

Liberté, liberté chérie !

...

Le tocsin se tait
Ah, quel manque de la chance !
Paris paralysé
Perd son espérance

Ils ont assassiné
Les pères de la Patrie
La tyrannie renait
Et dirigera nos vies

Ils les calomnient même
Flétrissent leur mémoire
Mais L'Etre Suprême
Va les recevoir

Je vous appelle, vous, les gens
Qui aiment la vérité
Dites-la à vos petits-enfants
Qu'elle soit sauvée

Le tocsin se tait
Maintenant, on sait
Qu'on perd la liberté

Mais sûrement en quelque temps
Ce seront nos petits-enfants
Qui vont la regagner

Thermidor


Poplašný zvon zní
Přijď, srdce plné naděje
Přijď a pak dej
Svůj život za naši drahou Francii

Zvon volá
V krásný letní den
Přijď horlivě
Bránit svobodu

Občane, zvedni hlavu
A ozbroj své paže
Ohrožují čestné lidi
My je budeme bránit

Ach, toto je den
Kdy tolik toužíme
Díky naší statečnosti
Porazit zločince

Poplašný zvon zní
Ať tedy nikdo
Nezůstává doma

Zbraně se zvedají
Na náměstí Grève
Zvítězíme, na mou věru!

Svobodo, svobodo drahá!

...

Poplašný zvon mlčí
Ach, jaký nedostatek štěstí!
Paralyzovaná Paříž
Ztrácí svou naději

Zavraždili
Otce Vlasti
Tyranie se znovu rodí
A bude řídit naše životy

Pomlouvají je také
Špiní jejich památku
Ale Nejvyšší Bytost
Je přijme

Volám vás, vás, lidi
Kteří milujete pravdu
Povězte ji svým vnoučatům
Ať je zachráněna

Poplašný zvon mlčí
Nyní víme
Že ztrácíme svobodu

Ale jistě za nějaký čas
To naše vnoučata
Ji získají zpět
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 louisa1789 louisa1789 | Web | 31. července 2010 v 19:41 | Reagovat

Oh, to je nádherné! Pravda, nesmíme zapomenout na ty, kteří ten den zemřeli! Já jsem ten den chodila s červenou stužkou kolem krku a byla se za ně pomodlit v kostele, ačkoliv se modlit pořádně neumím.
Jinak krásná báseň :-)

2 Paul Blageque Paul Blageque | E-mail | 11. prosince 2011 v 2:33 | Reagovat

Nádhera. Duše spřízněná- pravá Marion. Ano- Pařížanky byly vskutku hybnou pákou revoluce, mnohdy rozhodnější mužu. Oprávněně- když viděly děti plakat hlady a umírat, když "Rakušanka" pravila: "nemáte chleeba- tak jezte koláče". Proto oslavuji i Saint Justa a jeho výrok: "chci vidět vítězný lid, jak tančí carmagnolu na hlavách tyranů pod guillotinou!", ač jsem pro zrušení trestu smrti- pravda- po deseti prvních popravách největších tyranů a zrádců. poté- ostarní- do pracovních táborů- na doživotí, aby vlastní prací nahradily alespo%n částečně škody jimi způsobené(veškerý majetek jistě zabavit). Doporučuji dílo Alberta Soboula- Velká revoluce a Wili Bredel- Marcel- mladý Sanscullot a "komisař na Rýně". Mučedníkem revoluce a geniem- vůdcem první komuny Pařížské jest můj přítel- Jean Paul Marat. Ostudou české malosti a zvrácenosti je zrušení jeho náměstí- byť i malého v Hostivaři. Nezapomeňme ani na světlo budoucnosti- autora zákona o maximálních cenách a mzdách- Francois Babeuf! Ani na VŠE, ani na bývalém Federálním cenovém ouřadě o něm nevědí(nevěděli)!!! "Frankofilka" Forbachová dokonce ani nevěděla, že již v březnu, roku 1793 byt vynucen na Národním Konventu první komunou Pařížskou , vedenou J. P. Maratem pod nabitými mušketami a dvěma kanony první v dějinách "zákon o maximálních cenách a mzdách", která zachránil francii před úplným pádem, zákon onen koncipoval právě F. Babeuf, později za bonaparta popravený za pokus o protibonapartovské povstání a navrácení jakobínské vlády republiky. Derniére Jacobin de Théce

3 Citoyenne Citoyenne | 15. února 2012 v 21:57 | Reagovat

[2]: Babeuf? Le premier communiste! Mon Dieu!(Etre supreme)Toto má být jakobínská republika? To by ani Robespierre nechtěl!!!

4 Kristian Haulik Kristian Haulik | 24. ledna 2013 v 18:47 | Reagovat

slava  ti robbespierre!hanba  vam  zradcove!buh  vas  pomsti  bratri  revolucionari!buh  spravedlivy!Vive  la  république!Vive la revolution!Vive  notre liberté!

5 Julie Françoise Julie Françoise | 26. ledna 2013 v 18:37 | Reagovat

[4]: Díky Ti za komentář:-)

6 Kristian haulik Kristian haulik | 9. dubna 2013 v 13:54 | Reagovat

babeuf mon  dieu!  marat!?je suis jacobin!non   c ommuniste!  a stim  radikalizmem   a  mrtvolami  taky  nesouhlasim!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.