Což takhle dát si rekreaci?

18. května 2010 v 14:58 | Julie |  próza

Zajímalo by vás, co všechno se může stát, když se člověk vydá na dovolenou s různými historickými osobnostmi z různých dob, včetně Robespierra, Jany z Arku, Napoleona a Ludvíka XIV.? A když se do toho navíc připletou pánové Paroubek a Nečas?

A když šílenec mého formátu dostane za domácí úkol napsat fejeton? Čtěte dál a dozvíte se, co všechno se dá vymyslet, máte-li k dispozici zadání "Kam na dovolenou" plus poněkud podivnou povahu a zájmy:-)



Což takhle dát si rekreaci?


Tak a mám toho dost! Jsem sice člověk ve své podstatě milý, laskavý a trpělivý, který upřímně miluje své bližní - jenže když na vás už nějaký ten měsíc útočí z billboardů usměvaví pánové v modrém, oranžovém, případně jakémkoli jiném barevném provedení, odevšad na vás prší sliby typu "vrátím vám Elvise" a ze všech stran vás ujišťují, že právě ten váš hlas zaručeně zachrání tuhle zemi v zahraničí známou jako Titanic, může se stát, že vám nakonec jednoduše rupnou nervy. Přátelé, končím. Nebo se tady stane neštěstí. Pomalu, ale jistě začínám mít chuť zabít cokoli, co chodí po dvou, mluví a říká si člověk (to abych vyloučila mluvící papoušky). Potřebuju dovolenou!!!

Laskavě mi všichni vlezte na záda! Balím kufry a padám pryč. Moment! Chtělo by to vzít někoho s sebou. Co třeba pár zajímavých, sympatickým a zábavných… nebožtíků?

Haló, příteli Napoleone, máte zájem? Že ano? To je skvělé! Tak to nás tedy čeká vzrušující cesta ve stylu "dobyj si sám". Jen ten hotel nebude možná v úplně nejlepším stavu, až se přes něj přežene statisícová armáda… Ale co. I ve zřícenině se dá prožít skvělá rekreace - když máte s sebou ty správné lidi.

Moment, co to vidím? Nebo spíš - co to cítím? Vypustil tady někdo omylem žumpu? Nebo se jedná o chemický teroristický útok? Ne, něco horšího. Svou návštěvou nás poctila Jeho Výsost Ludvík XIV. Ten pán se kdysi proslavil tím, že se za celý život umyl všeho všudy třikrát.

A jéje, zdá se, že to nevadí jenom mě. Celé osazenstvo hotelu se vrhá na Ludvíka. A to v duchu lehce modifikovaného hesla tří mušketýrů: "Jeden na všechny - a všichni na jednoho!". Co s ním asi udělají? "Usekejte mu palce! Nabodněte ho na kůl! Upalte ho!" vykřikuje se rozvášněný revoluční novinář Jean-Paul Marat. "Já navrhuji exemplárně ho umýt", ozve se Maximilien Robespierre. "Odklad výkonu trestu se nepřipouští!"

Návrh bude zajisté jednomyslně přijat. Jen Marat rychle zmizí někam do kanálu, nerad by skončil podobně. Od doby, kdy ho Charlotte Cordayová probodla ve vaně, má totiž z koupání panickou hrůzu.

"Co si to dovolujete?!" zařve Ludvík XIV. "Útočíte na stát! Protože stát jsem já!"

"Já to říkám už pár set let, že je cosi shnilého v tomhle státě," poznamená William Shakespeare.

"Zadržte!" ozve se náhle slavná autorka detektivek Agatha Christie. "Nebo se dopustíte justičního omylu! Tím pachatelem - nebo spíš páchatelem - není Ludvík. Tady zavání podvod!" Rozhlédnu se kolem. Proboha, ona má pravdu! Ty modré a oranžové balónky… Tlustý chlápek se sexy mozkem, kterému támhle pod stromem právě staví pódium… A ten druhý cvok, co žvaní něco o tom, že "bez vašeho hlasu to nepůjde!"… Sakra! Před volbami evidentně není úniku…Právě nám tu začal mítink.

Jakmile přítomný Mistr Jan Hus zaslechl naše politiky řečnit, v zoufalství se sám vrhl na hranici. Následuje ho zděšená Johanka z Arku, která křičí něco o tom, že ty hlasy, co slýchávala svého času na pastvě, alespoň říkaly něco smysluplného, ale "tohle jsou prostě kecy!" Šokovaný a znechucený Robespierre se pokouší vystoupit s projevem, jenže ho nikdo neposlouchá. Tak alespoň pískne na svého psa. Ale ouha - Brount se právě krmí volebním gulášem.

Pomoc! Mami! Tati! Zachraň mě, kdo můžeš!!! Já už žádnou dovolenou nechci! Ne když jsou volby! Mám vás všech dost, vlezte mi na záda! Jsem milý a laskavý člověk, ale jestli se ke mně teď někdo přiblíží, bude to to poslední, co kdy v životě udělá!

Nebo že bych učinila ještě poslední pokus? Věděla bych o ideální - a pevně doufám, že klidné a apolitické - dovolené. Mír a štěstí najdu zajisté v knihovně u desetidílných Dějin francouzské revoluce…. Ách! Ta pohoda… Počkat! Není to támhle na té stěně náhodou Pavel Bém? Pomoc!

(Autor tohoto článku se oběsil.)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sherin Sherin | E-mail | Web | 19. května 2010 v 12:03 | Reagovat

Musím uznat, že toto mi tedy velmi zvedlo náladu :-D Nedokážu říci, co se mi líbilo nejvíce, od prvního až do posledního písmene absolutně dokonalé a vystihující můj postoj k volbám :-D Jsem tudle měla málem infarkt, jsem zasněně hleděla z okna vlaku a najednou vidím přímo před sebou megaParoubka s megaBradavicí! :-! A celý den byl rázem zkažený :-D

2 Roky Roky | E-mail | Web | 8. listopadu 2011 v 13:52 | Reagovat

Pěknej blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.