Maximilien Robespierre - co o něm řekli jeho současníci

6. ledna 2010 v 18:30 | Julie |  Velká francouzská revoluce
Tak je tu opět nový článek o dějinách, tentokrát zaměřený na Maximiliena Robespierra, objekt mého už asi tříměsíčního intenzivního studijního zájmu:-)

Je určený hlavně těm z vás, kteří o něm zatím slyšeli jen samé negativní věci a tudíž mají poněkud zkreslené představy. Se mnou to bylo svého času podobné - když jsem se začínala někdy ve třinácti letech zajímat o dějiny Velké francouzské revoluce, zastávala jsem názor, že Robespierre byl naprosto odporný mizera. Ale kdyby se mě někdo zeptal, proč si to myslím, nedokázala bych mu odpovědět - protože jsem o tom téměř nic nevěděla. Pak jsem se o tuhle problematiku začala zajímat víc - a čím hlouběji jsem ji studovala, tím víc jsem zjišťovala, že Robespierre nebyl žádný fanatik a vrah - naopak, byl to přesvědčený demokrat, který pro Francii vykonal mnoho dobrého. Tu příšernou pověst o něm rozšířili ti, kdo ho svrhli - což byli jen tak pro informaci muži, kteří měli na svědomí vůbec ty nejhorší zločiny, ke kterým během revoluce došlo. Maximiliena se zbavili, protože je za to chtěl potrestat.

Tenhle článek je jenom taková první vlaštovka, hodlám toho napsat víc. Protože si myslím, že není na škodu, když si člověk přečte taky jiný pohled na dějiny, než jaký obvykle na internetu převládá. A prosím, než mě začnete odsuzovat a nadávat mi za to, koho se to proboha zastávám, zkuste si prostudovat některé historické studie na toto téma, případně alespoň pořádně promyslet moje argumenty.


Maximilien Robespierre - co o něm řekli jeho současníci

Tady máte pár citátů, které komentují povahu a činy Maximiliena Robespierra. Všechny pocházejí od lidí, kteří ho znali osobně - přičemž pouze jeden z nich byl jeho přítelem (David), naopak hned dva (Barrras, Barere) se podíleli na jeho svržení. Je tedy docela zajímavé si přečíst, co o svém politickém rivalovi prohlásili.



"Musím vytknout Robespierrovi jen jedno - byl příliš laskavý."
Reubell


"Dotáhne to daleko. Věří všemu, co říká."
Mirabeau


"Kdybych měl k dispozici jen jedno lůžko a měl volit mezi králem a vámi, považoval bych za větší čest ubytovat vás."
Majitel hotelu U Zlatého lva v Béthune


"Kdyby byl Robespierre zůstal u moci, byl by zjednal pořádek a vládu práva bez větší sociální poruchy."
Napoleon Bonaparte


"Nerozuměli jsme mu. Měl povahu velkých mužů a potomci mu tento titul neupřou."
Barère


"Nezapomeňte na Robespierra! To byl muž bez poskvrny, šlechetného srdce, pravý republikán!"
Barère
(muž, který se podílel na Robespierrově svržení. Toto prohlásil až o mnoho let později.)


"Lituji jen dvou věci, měl bych říci mám jen dvě výčitky svědomí, a to že jsem 9 thermidoru svrhl Robespierra a 13. vendémiairu vyzvedl Bonaparta."
Paul Barras


"Robespierre nebyl obyčejný člověk."
Paul Barras


"Na levici národního shromáždění byli jen dva lidé, kteří nebyli rozhodně demagogy, Mirabeau a Robespierre."
Neznámý autor


"Řeknou vám, že Robespierre byl zločinec, vymalují vám ho nejošklivějšími barvami, nevěřte jim. Přijde den, kdy dějiny poskytnou mu skvělé spravedlnosti."
Luis David


"Opakuji vám, byl to počestný občan. Den spravedlnosti dosud nepřišel, ale buďte ubezpečeni, že přijde."
Luis David


Pokud by mi snad někdo nedůvěřoval a domníval se, že jsem si toto vše vymyslela, má možnost nahlédnout do těchto knih, které mi posloužily jako zdroj informací. Jsou k dispozici v městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí.


Ralf Korngold - Robespierre a čtvrtý stav, 1948

Stanislav K. Neumann - Maxmilián Robespierre, 1927



Maximilien Robespierre



 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mikča Mikča | Web | 6. ledna 2010 v 19:59 | Reagovat

Velkou fr. revoluci jsme teď probírali, je to zajímavé, já jsem se to taktak naučila a nějaký názor jsem si ani nevytvořila, zaujaly mě hlavně ty výroky současníků

2 Iveta Iveta | 7. ledna 2010 v 17:44 | Reagovat

Já mu tedy nemůžu odpustit, že nechal popravit Dantona a Desmoulinse (a hlavně Lucille Desmoulinsovou). Podle mě se nedopustili ničeho, za co by si to zasloužili. Přece se nedají spory s druhým řešit tím, že ho nechám popravit!

3 veki veki | Web | 7. ledna 2010 v 18:52 | Reagovat

Podobnou smůlu má víc historických postav - jsou opředení mlhou negativních věcí, ale žádný člověk nemůže být jen negativní (tak dobře, výjimky existují). Já jsem vždycky chápala Robespierra jako fenomenální osobu, která byla velice schopná a upřímně, ani nevím, jestli je to postava negativní, nebo pozitivní. Zkrátka, u mě budí respekt a úctu.

4 Julie Julie | 8. ledna 2010 v 15:34 | Reagovat

Ahoj Iveto,
jenom pár slov k Dantonovi a Camillovi. Co se týče Desmoulinse, částečně s tebou souhlasím. Opravdu si smrt nezasloužil, byl to čestný člověk, i když poněkud ukvapený v myšlení a příliš temperamentní. Sama to vidím tak, že se prostě svezl s těmi ostatními. Jeho žena zrovna tak. Krom toho ho nesnášel Saint Just, který se v této věci taky dosti angažoval.
Ale co se týče Dantona, tak si myslím, že si nic lepšího než gilotinu nezasloužil. A proč?
Za a) byl placeným agentem královského dvora, což není fáma, ale fakt, který dokazuje jeden jeho dopis poslaný Mirabeauovi a svědectví Lafayetta. Moderní historici toto obvinění potvrdili.
Za b) se dopustil krádeží v Belgii.
Za c) byl jeho umírněný program, především žádost o povolení návratu všem emigrantům, krajně nebezpečný. Něco podobného dovolili Thermidoriáni - a stálo to jen na jihu Francie 30 000 lidských životů.
Mimoto byl děvkař, který se vysmíval lidské slušnosti jako takové.
Ovšem tvůj příspěvek mě přivádí na myšlenku, že by bylo potřeba o Dantonovi napsat článek. Hned jak bude trocha času, pustím se do toho:-)

Veki: Díky moc za podporu, naprosto s tebou souhlasím:-)

5 citoyenne citoyenne | 8. ledna 2010 v 23:19 | Reagovat

Maximilienovi nemohu odpustit případ  Olympe de Gouges,která byla popravena pro opomenutí ctností přináležích jejímu pohlaví.Na svou dobu velmi pokroková žena.Robespierre vycházel z myšlenek Rousseaua,tím to nejspíš bude.Saint Just versus Camille další kapitola(již zmíněná).Přesto mě těší,jak podrobně se zajímáš o neúplatného a historii Francie.

6 Iveta Iveta | 12. ledna 2010 v 15:34 | Reagovat

Ahoj, díky předem za článek o Dantonovi. Chtěla bych se zeptat, kde se dá dočíst o tom, že byl agentem královského dvora? (o tom jsem ještě neslyšela). S těmi krádežemi v Belgii - o tom vím, ale byl v tom horší, než další jeho současníci? A co se týká jeho umírněnosti, "zběsilí" byli radikální a taky se nedočkali ničeho jiného než gilotiny. A kdyby se mělo popravovat za to, že byl děvkař (což asi byl), to by na popravišti skončilo ještě víc lidí.
Myslím, že Robespierre byl ve svém pojetí spravedlnosti trochu fanatik.

7 Julie Julie | Web | 13. ledna 2010 v 12:41 | Reagovat

Ahoj, tuhle informaci jsem se dočetla v knize anglického historika Ralfa Korngolda Robespierre a čtvrtý stav, vydání z roku 1948. Ta se přirozeně o Dantonovi zmiňuje jen v souvislosti s Robespierrem, ale řekla bych, že celkově vzato dobře mapuje celé to období, můžu ji jedině doporučit. (Je k sehnání v Ústřední knihovně v Praze na Mariánském náměstí.)
Co se týče zběsilých, důvodem, proč skončili pod gilotinou, bylo nakonec to, že otevřeně vyzvali ke svržení vlády - což si vláda přirozeně nenechala líbit.
Co se týče toho děvkaře, máš naprostou pravdu, kdyby se za to mělo trestat smrtí, tak by nejspíš ve Francii těch chlapů nakonec moc nezbylo :-)))
Robespierra Danton ovšem v konečném důsledku naštval tím, že si dovolil na mladší sestru jeho snoubenky, Elisabeth Lebasovou, rozenou Duplayovou. To byla myslím ta pověstná poslední kapka...

8 Iveta Iveta | 13. ledna 2010 v 14:35 | Reagovat

Díky moc, pokusím se tu knihu sehnat.

9 Theo Theo | 4. října 2011 v 15:03 | Reagovat

Dlouho jsem váhal, zda mám pod tento článek něco (případně co) napsat. Celá námitka by se dala shrnout do výroku: NENÍ DŮLEŽITÉ KDO CO ŘÍKÁ, ALE CO JE PRAVDIVÉ A V ČEM.

Ono už i v tom KDO by byl zádrhel. Řekne-li o někom dr. Schweitzer, že to je dobrý lékař, má to jinou váhu, než když totéž řekne dr. Mengele, byť pravdu mohou mít oba. (A pokud by mluvili o tomtéž člověku, pak ji buď oba vskutku mají, anebo se oba mýlí.) Ve druhém případě začnu o trochu víc přemýšlet, proč to říká a co tím chce přesně sdělit.
Podobně když se o někom prohlásí, že to je „neobyčejný člověk“, zajímá mne, v jakém OHLEDU. Takovými totiž byli Leonardo da Vinci, Gándhí i Stalin. Řekl bych, že oba výše zmínění doktoři byli „neobyčejní“, ovšem podstatně odlišným způsobem. Jaký je způsob Robespierrův?

(1) Nejprve by bylo třeba zjistit, zda se občan Reubell lišil v postoji k hrůzovládě oproti tomu Robespierrovu příteli, s nímž měl spor ohledně vedení války. Kdyby tu panovala shoda, pak by mohlo jeho pojetí laskavosti poněkud trpět.
(2) Že to skutečně dotáhl daleko, asi nikdo nepochybuje, a snad ani o tom, že věřil tomu, co dělá. OTÁZKY znějí trochu jinak: Je dobře, že to tak daleko dotáhl? Věřil a především konal správné věci?
(3) Leckterý Němec by v určitém období u sebe také raději ubytoval VŮDCE než „židovského krále“.
(4) O Napoleonově pojmu pořádku a práva mám – vzhledem k jeho kariéře – určité pochybnosti. Nadto si u něj člověk musí dávat dobrý pozor, ke komu a proč zrovna promlouvá, jelikož více než na pravdě mu záleželo na svém vlastním obraze, který v dějinách zanechá.
(5) V čem mu Barère a jemu podobní nerozuměli, by bylo jistě zajímavé, leč velikost je ošemetná veličina – čím se prosím pěkně měří? Byl Hitler větší než pan Roubíček? (6) Tak to může být bez obav, rozhodně nezapomeneme. Ovšem nějaká ta krvavá skvrna by se našla, ne? Zejména jeho šlechetnost kmotra udivuje. Republikánství si člověk může strčit za klobouk, pokud páchá darebnosti.
(7) Výčitky pana Barrase se možná týkají spíše toho, že se mu nepodařilo udržet koryto. Věřil bych mu jen tu druhou část jeho tvrzení, neboť jeho svědomí pokládám za příliš svérázné. (8) Viz výše.
(9) Neznámí autoři si mohou prohlašovat, co chtějí – stejně jako já – OTÁZKOU je, oč svá tvrzení opírají.
(10) Pan David vyhlašoval v různou dobu různější ba nejrůznější věci, takže si nemohu být jist, jaké pojetí počestnosti zrovna v tu chvíli vyznával, přesto jej mohu ubezpečit, že těm ošklivým malbám Thermidoriánů, k nimž on přidal své barvičky, nevěřím. Možná přijde ONEN DEN, ale nevím, kdo jej může očekávat s radostí.

Té „příšerné pověsti“, doufám, nikdo nevěří, nebo snad aspoň málokdo, pokud máš, Julčo, na mysli pomluvy, s nimiž přišli Thermidoriáni. Ti samozřejmě velmi dobře věděli, proč chtějí svalit veškerou vinu na Robespierra a představit jej veřejnosti jako diktátora s družinou. Některé z jejich pohnutek jsou ovšem mnohem zajímavější než pouhá snaha skrýt své zločiny. Koneckonců, ne všichni z nich byli zločinci. Ostatně nejenom zločinci měli důvod se Neúplatného obávat. (Ale i opačně: ne všichni zločinci z něj měli důvod k obavám, že ano.)

10 Radha Radha | 25. prosince 2012 v 15:39 | Reagovat

[2]: Dají

11 Maillard Maillard | E-mail | 4. února 2015 v 14:55 | Reagovat

Myslím, že je tu těch jednostranných pochlebovačných citátů trochu moc, takže přihodím pár odlišných:
Robespierrova kázání obyčejně nekončila žádným opatřením, žádným návrhem zákona. Potíral všechno, nenavrhoval nic a tajemství jeho politiky se šťastně shodovalo s neschopností jeho ducha a s bezvýznamností jeho koncepcí.
                                                                                                    Daunou

Věčně omílal práva člověka a  svrchovanost lidu, o nichž pořád mluvil a o nichž nikdy nepronesl názor trochu přesný nebo trochu nový.
                                                                                                     Garat

Do odborných rokování přinášel jen mlhavé všeobecnosti.
                                                                                                     Carnot

Podobal se krejčímu ze starého režimu.
                                                                                                     Fiévée

Robespierre má jediné poslání, totiž mluvit a mluví skoro pořád. Má všechny příznaky ne hlavy náboženské, nýbrž vůdce sekty. Vytvořil si pověst přísnosti, která sahá až k svatosti. Mluví o bohu a o prozřetelnosti, prohlašuje se za přítele chudáků a slabochů a nechá se provázet ženami a chudými duchem, vážně přijímá jejich pocty a jejich holdy. Je knězem a nebude nikdy ničím jiným.
                                                                                                     Condorcet

Robespierre se velmi málo zabýval veřejnými věcmi, ale hodně osobami. Stával se nesnesitelným svou ustavičnou nedůvěrou, viděl kolem sebe samé zrádce a spiklence.
                                                                                                     Carnot

Tenhle vůl neumí ani uvařit vejce.
                                                                                                     Danton

Předpokládám, že můj příspěvek opět smažete, ale chápu to. Maxim taky nesnášel odlišné názory.

12 Julie Françoise Julie Françoise | Web | 5. února 2015 v 21:59 | Reagovat

Rozhodně nemám v úmyslu váš příspěvek smazat, většinu těch citátů znám, ale ne všechny, takže vám tímto děkuju za rozšíření obzorů. Nepamatuji se, že bych kdy vám nebo někomu jinému cokoli smazala, maximálně příspěvky, které byly duplicitní. Jak jste si mohl všimnout, na tomto blogu je v diskuzích spousta vyjádření, která nehýří sympatiemi ani k Robespierrovi, ani ke mně. Přiznávám ovšem, že ne na všechny reaguju - často mám zkrátka spoustu jiných starostí než se s někým hádat na internetu.

13 Maillard Maillard | 10. února 2015 v 17:32 | Reagovat

Naopak - já k vám cítím sympatie jako ke každému, který se hlouběji zajímá o  vrcholné období lidských dějin, kterým je podle mě FR. K Robespierrovi a dalším revolucionářům jsem rovněž cítil v mládí sympatie a obdiv, dokud jsem se nedostal k jiné než marxistické literatuře a nezjistil tím pádem, že vše bylo úplně jinak, že revoluce  utrpení většiny tehdejších lidí (a to nejen vyšší a střední třídy, ale i těch chudých) nejenže nezlepšila, ale ještě zhoršila, že k moci vyvezla (až na malé výjimky) osoby morálně a rozumově nedostatečné a často až zločinné. Jinak o tom smazání jsem se zmínil z toho důvodu, že jsem vám tady k některým článkům poslal někdy v půlce minulého roku 2 komentáře a teď je tady nikde nevidím. Jeden se týkal myslím Barrase a ve druhém jsem mimo jiné kritizoval marxistické pojetí FR (Soboul, Korngold, SKN atd.).

14 Julie Françoise Julie Françoise | Web | 10. února 2015 v 21:58 | Reagovat

[13]: Kdyžtak si prosím zkuste vzpomenout, o které články šlo, já nemám ve zvyku komentáře mazat - ale občas nastanou technické potíže a některé do smazaných omylem spadnou samy. Ovšem pak je můžu zase zviditelnit, takže kdybych věděla, kde hledat, ještě by s tím asi šlo něco dělat :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.