Tereza Cabarrusová, žena, pro kterou padla Republika

28. září 2009 v 18:32 | Julie |  Velká francouzská revoluce

No, to jsem možná trochu přehnala. Jen stěží se dá říct, že by Francouzskou revoluci měl na svědomí jediný člověk, natož pak žena, která neměla daleko ke kurtizáně. Ovšem Tereza měla na pádu Republiky svůj - a ne malý - podíl.

Splňovala všechny důležité předpoklady, aby si dovedla omotat muže kolem prstu - krásná byla velmi, charakterní téměř vůbec - a potrpěla si na luxus. Jak si ho zajistit? Pro ženu její povahy neexistovalo nic snazšího - zkrátka si našla vhodného milence. Tím se stal Jean Lambert Tallien, komisař Revoluce vyslaný do Bordeaux.

Tallien měl za úkol hájit zájmy Republiky. Což je ovšem činnost krajně nudná a pramálo výnosná. On si ji však dovedl patřičně oživit. Šacoval kapsy boháčů, loupil v kostelech - a posílal občany pod gilotinu. Cože? Vy si nepřejete být popraven? A peníze máte? A dáte? Kolik? Hodně? No tak si běžte! Nemáte? Máte smůlu, sbohem! Takto zhruba vypadala Tallienova běžná praxe. Decentně řečeno byl "od námořnictva". Neboli "z lodě". Neboli zlodě…j! (A to už bez uvozovek.)

On i jeho milenka si žili na vysoké noze, peníze se jim sypaly do klína, hlavy padaly… zkrátka idylka. Jenže pak se na to přišlo. Někdo upozornil Výbor pro veřejné blaho a ten dal Terezu zatknout a Talliena povolat do Paříže.

Tallien byl zdrcen. Psal Robespierrovi a Couthonovi, mocným členům Výboru, jeden dopis za druhým a zapřísahal se "s upřímností dobrého člověka". Jenže - kdo by byl tak hloupý, aby mu to věřil? A Robespierrovi se ne nadarmo přezdívalo Neúplatný. Tallienem opovrhoval a jeho rádoby kajícné prosby nevyslyšel. Tereza měla být popravena.

Což o to, s tím by se Tallien vyrovnal. Ženská jako ženská… Kurtizán je na světě víc než dost. Chystal se od ní dát honem ruce pryč a pokusit se zachránit alespoň sebe. Mazaná Tereza ale věděla, jak na něj. Poslala mu z vězení vzkaz: "umírám, protože náležím zbabělci!"

To byla rána pro Tallienovo ego. Tím spíš, že zbabělcem skutečně byl - dokonce tak zbabělým, že se neodvažoval si svou zbabělost připustit. Rudý až za ušima se odhodlal k činům. Spojil se s Barrasem, Fouchém a dalšími a intrikoval, intrikoval a ještě jednou intrikoval - až se jim společnými silami podařilo Robespierra a jeho přívržence svrhnout a poslat pod gilotinu.

Opona padá, Revoluce končí. Navzdory tomu, že republika formálně přetrvává.

A co bylo s Tallienem dál? Čekal ho úžasný život. Dostal se spolu se Barrasem a spol. k moci a mohl dál vesele hromadit majetek. Krásná Tereza se stala jeho chotí a ozdobou proslulého salonu. Právě tam se o pár let později potkají Josefína de Beauharnais a jistý Korsičan jménem Napoleon Bonaparte. A bude to právě Tereza, kdo půjde Josefíně za svědka na svatbě. (Za to má u mě můj oblíbenec Napoleon velké minus! S jakými lidmi se to proboha stýkal???)

Jenže idylka netrvá věčně. Po pár letech přestane Tallien milou Terezku bavit a tak se s ním honem rozvede. Že by přece jen na tom světě existovala nějaká spravedlnost?



Tereza Cabarrusová, později Tallienová



Jean Lambert Tallien


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Theo Theo | 16. září 2011 v 17:04 | Reagovat

A nebylo to, Julčo, náhodou trošku jinak?

"V srpnu 1792 se účastnil útoku na Tuilerie, byl zvolen členem Generální rady a jednatelem pařířské komuny. V říjnu ... zvolen do Konventu, kde se připojil k "Hoře" a hlasoval pro popravu krále. V r.1793 se podílel na potlačení povstání ve Vendée a na pádu girondistů. Konvent ho vyslal do departementu Gironde a v Bordeaux nastolil Tallien revoluční teror. Bezohledně dával popravovat uprchlé girondisty, ale i falešně obviněné, a z jejich majetku a z úplatků za propuštění se velmi obohatil. Ve vězení se setkal s markýzou de Fontenay (Terezií Cabarrus), zamiloval se do ní a dal ji propustit. Terezie ho přemluvila, aby s ukrutnostmi skončil a r.1794 Tallien skutečně rozpustil Jakobínský klub [v Bordeaux??] i revoluční tribunál. Za to se musel odpovídat Robespierrovi, byl vyloučen z Jakobínského klubu a Terezie byla uvězněna." (Cit. dle Wikipedie, zdroj: Ottův slovník naučný)

:-) Vezmeme si jako rozhodčí Francoise FURETA a Simona SCHAMU, co říkáš?

2 Julie Francoise Julie Francoise | 27. září 2011 v 11:52 | Reagovat

[1]: Hm... Podle verzí, které se dostaly ke mně, Tereza naopak Talliena podporovala - ani ne tak ve vraždění, ale spíše v kupčení se spravedlností a zlodějnách všeho druhu. Jednalo se především o zatýkání občanů města a jejich propouštění za tučné výkupné. A právě tohle byl důvod, proč dal Robespierre Talliena odvolat a chtěl ho postavit před soud. Mé zdroje: především Albert Z. Manfred: Tři podobizny a Ernest Hamel: Histoire de Robespierre, díl 3., něco málo zmiňují i Ralf Korngold (Robespierre a čtvrtý stav) a Albert Mathiez (studie Robespierre terroriste).
Co se týče našeho rozsouzení, s Furetem souhlasím, jakkoli k němu mám dost výhrad - ale Schamu jako soudce neberu, je mi líto. Proč už jsem řekla dvakrát, budu se opakovat - zkrátka se ke mně doneslo, že je zaujatý. Jako druhého tedy navrhuji Alberta Mathieze, i když... teď si nejsem jistá, nakolik a ve kterých knihách Terezu zmiňuje, budu se muset podívat (ve studii Robespierre terroriste je toho hodně málo, to nestačí).

3 Theo Theo | 29. září 2011 v 22:31 | Reagovat

[2]: Aby nedošlo k omylu: Já netvrdím, že je správný ten nebo onen výklad, protože o tom případu dost nevím. Jen mne napadlo podívat se do Wikipedie, co tam o nich píšou. Když jsem si to přečetl, přišlo mi to jako pozoruhodný PŘÍBĚH: V tom smyslu, že existují naprosto protichůdné výklady, takže by bylo možné pátrat po skutečnostech a odhalit, který z nich se v čem mýlí a v čem se naopak blíží pravdě. Samozřejmě mylné by mohly být případně i oba, ale je jasné že nemohou být oba pravdivé.

Toho SCHAMU Ti nevnucuju, ten mne napadl, protože na rozdíl od Fureta vypráví příběhy. FURET se zajímá více o dějiny institucí, idejí a jejich ztělesnění, než o lidské trampoty. Já do něj i tak nahlédnu, abych zjistil, zda by byl v dotyčné záležitosti spíše žalobcem či obhájcem (a koho). Kdybych u někoho narazil na nějaké věrohodné nebo aspoň pravděpodobné líčení, vrátím se k tomu.

(Pokud by Tallien poznal Terezu až ve vězení, pak to vypadá, že u ní šlo spíše než o rozhodnutí stát se rozmařilou kurtizánou o volbu mezi bezhlavou mrtvolou a katovou milenkou. Robespierre mohl samozřejmě reagovat až poté, co jej místní revolucionáři upozornili, že zástupce lidu ve svém dosavadním úsilí – dá-li se to tak nazvat – polevuje. Nebo si snad stěžovali postižení? … Uvidíme.)

4 Glosator Glosator | E-mail | 1. října 2011 v 23:37 | Reagovat

Vaše teorie mají dvě vady. Jednak nejste schopna vysvětlit, proč pádem Robespierra a jeho druhů teror opravdu skončil. Dále tvrdíte, že "revoluce skončila" ale např. revoluční kalendář trval a nezměnil se ani postoj k "emigrantům,." Jinak, Fouche na čas zmizel a živil se bůhví jak, potíže měl i brigádní generál Bonaparte.
A další zajímavost, Tallienovi později pomohli dva muži, jedním byl zmiňovaný Fouché a druhým byl Talleyrand.

5 Theo Theo | 4. října 2011 v 7:13 | Reagovat

[4]: GLOSÁTORE, tady je to jaksi mimo námět, kterým je příběh Talliena a Terezy, ale protože jste totožný komentář vložil i na jiné, vhodnější místo („Robespierrův postoj k Teroru“), pokusil bych se tu zareagovat sám a tam to ponechat na Julii, na jejíž odpověď jsem pochopitelně velice zvědav.

Zkusím NAVRHNOUT Julčinu odpověď: Teror skončil, protože Thermidoriáni byli darebáci! Své zištné pohnutky již uspokojili a o prosazení ctnosti (která, jak víme od Maxe, je bez teroru bezzubá) a potlačení všemožných (i nemožných) tmářů a zpátečníků jim nešlo. Trvání revolučního kalendáře je vnějšková, nijak podstatná věc – aťsi lidé počítají třeba podle muslimského, hlavně když věci jdou podle naší vůle, mohli si říkat Thermidoriáni. (Mimochodem, nebyli to z velké části Tebou jinak obdivovaní jakobíni, Julčo? Tím by se třeba mnohé vysvětlilo.) S těmi emigranty budete mít asi pravdu, takže jak se z toho na Julčině místě vytočit, nevím. Myslím, že měla zůstat u rozhorlení nad „bílým terorem“, který zavládl v leckterých oblastech, a nespojovat jej s údajnou změnou postoje k emigrantům. … Tedy, ne že bych tyhle návrhy chtěl obhajovat. :-)

6 Theo Theo | 4. října 2011 v 7:18 | Reagovat

[4]: Pokud však jde o ty ZAJÍMAVOSTI týkající se Vámi uváděných osob, nechápu, jakou to má souvislost s oněmi dvěma námitkami. 8-O

Namísto toho bych měl jednu NÁMITKU týkající se přímo Tvého hodnocení Talliena, Julčo. Neplatí náhodou, že víc než Tallienova zbabělost Ti vadí, že s ní přestal z Tvého hlediska v nevhodnou dobu? Namísto toho, aby si pokorně doznal, jaký je, a u toho také setrval, rozhodl se oholit Tvého oblíbence „národní břitvou“. Chápu, to jednoho naštve – „byl tak zbabělý, že ani neměl odvahu ve své zbabělosti vytrvat“. Hrůza! :-(

7 kristiian haulik kristiian haulik | 27. února 2013 v 23:12 | Reagovat

ten clanek se mi  moc nelibi !je  to jak pohadka   o statecnem revolucionari ,zlem mizerovi a              ziskuchtive kurtizane ! ;-)ne  ze by to nebyla pravda    ale  je to jak pohadka ! ;-) jinak   jsem  o tom vedel   takze vim co byl tallien  zac ! O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.