Pár slov o kráse

22. září 2009 v 11:45 | Julie |  myšlenky
aneb můj článek pro příští číslo školního časopisu.
A zároveň vzkaz pro Tebe, mon chéri. Sice neznáš tenhle blog, ale článek v časopisu si přečteš, o to už se postarám. Vždyť jsem při psaní myslela na Tebe - tedy až na poslední odstavec - ten je určen někomu jinému - a Ty víš komu.
A až ten článek za pár týdnů budeš číst.... ze srdce doufám, že se nad mými slovy zamyslíš. A podíváš se do zrcadla. Prosím Tě o to.

Pár slov o kráse

Ráda bych na tomto místě uvedla malé zamyšlení nad podstatou krásy. Nechci nikoho poučovat. Nebo kritizovat za to, že u něj hraje při posuzování druhých značnou roli vzhled. Ani nemohu. Sama jsem úplně stejná. A nevidím důvod se za to stydět.
Jenom bych se s vámi ráda podělila o své postřehy a zkušenosti.
A začnu hned otázkou O - jak vlastně posuzujeme, jestli se nám někdo zdá hezký? Někdy mi připadá, že lidé přikládají až příliš velký význam obecně uznávanému ideálu. Jakési šabloně. Podíváme se na člověka, přiložíme pomyslnou šablonu a provedeme srovnání. To, co šabloně odpovídá, označíme za hezké, to, co se liší, za ošklivé. Prosté a pohodlné, že?
Ale - co náš vlastní úsudek? Nejsme snad myslící tvorové? A neměli bychom jako takoví být schopni vytvořit si svůj vlastní názor?
V této souvislosti bych chtěla připomenout příběh jedné mé známé. Pokukovala po nějakém klukovi, ale nebyla si jistá, jestli je dost hezký. Zeptala se tedy své nejlepší kamarádky na její názor. Dotyčná jí odpověděla: "Máš svoje vlastní oči!" Lepší radu jí dát nemohla.
Protože ta dívka skutečně měla svoje vlastní oči. Každý z nás je má. Každý z nás má právo považovat za hezké to, co se líbí právě jemu. Jsme přece svobodní lidé, nebo snad ne?
Kdo nám nařídil, abychom uznávali jen to, co odpovídá šabloně, co je takzvaně dokonalé? Dokonalé? Podle koho dokonalé? Podle médií? Podle většiny? Kdo může dokázat, že tato dokonalost je dokonalá doopravdy? Že je dokonalá pro nás?
Protože krása je subjektivní. Představte si následující situaci. Dvě dívky se podívají na jednoho kluka. Ta první obdivně vyvalí oči, ta druhá je obrátí v sloup. Znamená to snad, že jedna z nich je slepá? Nebo hloupá? Nebo bez vkusu? A kdo rozsoudí, která z nich to je? Bude se o tom hlasovat? Vynese pravdivý ortel většina?
A co takhle si připustit možnost, že mají pravdu obě? I když každá z nich tvrdí pravý opak. Každá má svoji pravdu. A proč tvrdit, že názor jedné z nich je horší? Kdo nám dává to právo?
Zkuste být sami k sobě upřímní. Nosíte na sítnici dříve zmiňovanou šablonu? Nebo věříte svým očím? Očím? Skutečně jen očím? Vědci sice prokázali, že nejvíce informací přijímáme právě zrakem - ale copak je zrak naším jediným smyslem? Pokud vím, matka Příroda jich nám dala hned pět. Proč tedy ty ostatní zanedbávat? Není snad důležitý i sluch? Já osobně ho při posuzování krásy považuji za zraku rovnocenný. A říkám na rovinu, že když slyším nějakou osobu opačného pohlaví, která má jednak krásný hlas a navíc se umí neobyčejně dobře vyjadřovat, srdce se mi rozbuší nadsvětelnou rychlostí. A další smysly? Nezaslouží si také svůj podíl?
Zkuste roztrhat a zahodit všechny ty stereotypní šablony a podívat se na svět svýma vlastníma očima. To, co uvidíte, je skutečné a pravdivé. Pravdivé pro vás. A tudíž je jedině správné, abyste se tím řídili. Pokud vás zkušenost nepřiměje přehodnotit váš postoj.
A vemte v úvahu fakt, že krásu je nutno posuzovat komplexně. Když vezmete pomyslné pravítko a začnete přeměřovat vzdálenost mezi očima, šířku tváře nebo velikost nosu a pak výsledky porovnávat s tabulkami dokonalosti, nesvědčí to o příliš velké inteligenci. Jak už bylo řečeno, smyslů máme pět. Je třeba vzít v úvahu všechny informace a z nich vytvořit celkový dojem. Většinou to děláme podvědomě, nepřemýšlíme o tom - a dojem je na světě. Někdy ani nevíme, proč se nám ten který člověk zdá hezký nebo ne. A právě tak je to nejlepší.
Na závěr si neodpustím pár slov k lidem, kteří jsou věrní teorii šablon a všechny, kdo si dovolí mít jiný názor, považují za hlupáky. A také k těm, kdo o druhých roztrubují do celého světa, že se jim zdají "esteticky nevyhovující". Takové jednání je nízké a ubohé. Je jednoduše sprosté chtít ublížit někomu, kdo nám nikdy nic neudělal - svým postojem, který povýšíme na pravdu - přestože je to jen a pouze subjektivní dojem. "Hleďme! Tenhle člověk nezapadá do šablony! Co z toho vyplývá? Že vypadá hrozně! Úplný Quasimodo! Haló, slyšeli jste mě všichni?" Pro někoho, který myslí a jedná takto, mám jen jediné - lituji ho pro jeho ubohost.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 veki veki | Web | 7. ledna 2010 v 19:39 | Reagovat

K tomu mohu napsat jen jediné. Mám v palici zřejmě měřítka hodně křivá, protože můj vkus se většinou neshoduje s nikým v okolí (jen jednou se to snad stalo). A Quasimodo mi byl vždycky sympatický a měla jsem ho moc ráda.
A co je to krása? Především osobitost a vlastní názor. Bytí sám sebou.

2 Janius Pavlicius Unicornius Janius Pavlicius Unicornius | E-mail | Web | 7. ledna 2010 v 20:36 | Reagovat

Ještě, že pravá láska na vzhled nehledí a faleš se rychle prozradí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.