Výstava 2009

27. července 2009 v 17:48 | Julie |  obrázky


Před pár týdny skončila naše letošní výstava. Opět zveřejňuji svoje výtvory. Téma bylo tentokrát figurální malba. Vytvořila jsem cyklus obrazů s názvem

19/06: Au bal de la chance (V kole štěstí)


Někdo z vás možná bude vědět, že se stejně jmenuje jedna píseň od Edith Piaf - a taky její autobiografie. Ale i vy ostatní rychle pochopíte, proč jsem si ten název vybrala. Chtěla jsem těmi obrazy vyprávět příběh. Ale převyprávím ho i slovy.
19.6. loňského roku jsme byli na školním výletě na Karlštejně. Téměř celý ten den jsem strávila s S. (nebo J.?), do kterého jsem se měsíc před tím bláznivě zamilovala. Vydrželo mi to ještě rok… Teď už mi dochází slova, kterými bych ten den popsala. Vím jen, že byl nejkrásnější v mém životě. Že jsem si přála samou slastí umřít… Napsala jsem o tom tehdy báseň. Neuvedu ji tady celou, jednak kvůli obavě o svá autorská práva a jednak proto, že bych ji pak nemohla poslat do žádné literární soutěže - taková jsou pravidla. Tak tedy jen úryvky:

Kéž tato krásná chvíle
Mi život zabere
A na jejím konci
Ať jen smrt vstříc mi jde
Co bude potom, to čert vem
Když umřu nyní, umřu s úsměvem…

Tehdy jsem seděla na lavičce v metru, hned po návratu z výletu, a psala jsem… Rychle, jako v horečce… Byl to den, na který nezapomenu, i kdybych žila milion let. Nejkrásnější v mém životě… Tehdy jsem našla sedmé nebe.
Ale věděla jsem, že je to možná naposled. Že on ke mně necítí vůbec nic. Slyšela jsem, jak mi zvoní hrany. A stejně jsem se smála.

Ať si je příští příští chvíle černá
Ať si mě stáhne do hlubin
Já přítomnosti chvi být věrná
Do koše zahodím svůj splín
Teď kašlu na svý strasti
A tančím nad propastí
Raduju se jak šílená
A na krok za mnou černá tma
Vždyť dobře vím, že jinou on má rád
Však přesto chci se smát
Chci se smát!!!

Byl to nádherný den. Den, kdy jsem se naučila ŽÍT. Tady a teď. Byl to ráj… ale s příchutí blížícího se pekla. Věděla jsem, co mě čeká.
Ještě teď se mi svírá srdce. Tyhle vzpomínky nikdy nevyblednou. Tolik už jsem o tom napsala. A namalovala tyto obrazy.

Pokud vás zajímají podrobnosti, mrkněte se do složky En français - článek Moje oblíbené místo. Je tam i překlad do češtiny.

Teď už dost výlevů. Zpět k obrazům.






Ten první znázorňuje iluze. Sny. Růžovou budoucnost, ve kterou jsem tolik chtěla věřit. A o které jsem věděla, že je to jen jediná velká lež…



Tohle je realita. Tak jsem se ten den cítila.




A tohle je také realita. Skutečná budoucnost, která mě tehdy čekala. Můj kalich hořkosti, bolesti a beznaděje, který jsem vypila až do dna. A já to tehdy věděla…

Možná už v příští vteřině
Mi za ní odejde
To ji má rád, mě vůbec ne
Však na tom nesejde
Teď se mnou je a je se mnou rád
A já se budu smát
Pro něj chci se smát!!!

Smála jsem se. Dokud to bylo jen trošinku možné…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Morton29Shelia Morton29Shelia | E-mail | Web | 19. března 2012 v 18:10 | Reagovat

The <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/credit-loans">credit loans</a> seem to be useful for guys, which are willing to ground their own organization. As a fact, that's comfortable to receive a car loan.

2 Finger Finger | E-mail | 29. března 2014 v 8:27 | Reagovat

WOW!!! More such like this!!!! <a href="essaycapital.org">essaycapital.org</a>   Thanks for sharing!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.