něco málo o mně…

27. května 2009 v 15:59 | Julie |  něco o mně


jméno (vlastně umělecké jméno): Julie /vyslov žili/

ti, které mám ráda, mi říkají: Julie, Julča, Žulča (v případě, že je naštvu), Jul /vyslov žil/, Julka, ty holka bláznivá (což mě nejlépe definuje)

ti, které ráda nemám, mi říkají: ale no tak, to vám přece nebudu prozrazovat! Pokud mě nechcete naštvat, použijte některou z výše uvedených přezdívek - výběr je konec konců široký.

rok narození: 1991

znamení: střelec

bydliště: Praha

mám ráda:
zvláštní lidi (které ostatní obvykle označují za cvoky)
Francii a francouzštinu (říkají mi "fanatická frankofilka")
historii (hlavně novověkou Francii a starověký Egypt)
Velkou francouzskou revoluci
Maximiliena Robespierra
matematiku
malování a fotografování
psaní prózy a poezie
filosofování (ale občas mám strach, že mi z něj jednou začne strašit ve věži)
literaturu (moje oblíbená kniha je Vichrné návrší od Emily Bronteové)
některé básníky (François Villon, Jacques Prévert, Karel Jaromír Erben)
hudbu (hlavně francouzské šansony - Edith Piaf a pod.)
barvy: červenou (barva lásky, emocí a života), modrou (moudrost), černou (tajemství) a fialovou (vše zvláštní a neobyčejné)
místa: Paříž a Midi de la France, v Čechách hlavně Prahu (konkrétně Palackého náměstí a pak Rašínovo a Podolské nábřeží)
kytky: v první řadě růže (červené!!!), slunečnice, vlčí máky, pampelišky
sedmé nebe (tam jsem byla a mohu to každému vřele doporučit!)
jaro, speciálně měsíc duben (a co víc, měsíc duben má rád mě!)
kočky
upřímnost

nesnáším:
falešné "přátele"
růžovou barvu
biologii (prostě jsem vždycky měla příšernou smůlu na učitele)
pavouky
průměrnost
beznaděj

heslo: Normální lidé mě děsí, rozčilují a k smrti nudí!

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 @net @net | Web | 27. května 2009 v 16:16 | Reagovat

Ahojky, mohl(a) by jsi pro mě hlásnnout zde:
http://princezzny.blog.cz/0905/11kolo-soncelebritu
Jsem tam jako Demi Lovato
Předem mockrát děkuji a kdybys potřeboval(a) hlásnout, tak napiš na můj blog. Ahojky

2 K. K. | Web | 2. srpna 2009 v 21:11 | Reagovat

:D Teda Jul, clovek kolikrat na netu neco cte a rika si "psal jsem to ja, nepsal jsem to ja.." U Tebe jsem tenhle pocit mela..:) Asi mame dost podobnych nazoru..

3 Millberry Millberry | 16. října 2009 v 11:10 | Reagovat

Salut Julie, comment vas-tu?
Hlavně nebuď smutná, to francouzkám nesluší. Chtěla jsem Ti jen říct, že jsem začala chodit na francouzštinu a moc mi to zatím nejde. Jsem z toho celá divotká :-(( Ale vždycky, když se pak podívám na Tvůj blog, tak dostanu zase odvahu a znovu do toho jdu po hlavě. Takže Ti moc děkuju za to, co na svém blogu vytváříš a i když máš depku, tak pro mě je to hromada nových slovíček. Snad se nebudeš zlobit, že k učení se použiju mimo slovníku a gramatiky i tvůj blog. Ahoj Millberry

4 altariel altariel | Web | 16. června 2010 v 19:41 | Reagovat

Tak nějak si nemůžu pomoct.  Asi jsem našla dalšího člověka v počítačových končinách, jehož názory sdílím a cením si jich. Nevycházím z údivu, když se dostávám hlouběji a hlouběji do tvého blogu. Jevíš se jako někdo, z okruhu mých přátel podivínů, přestože tě vůbec neznám.

5 La Duchesse La Duchesse | Web | 29. června 2010 v 19:39 | Reagovat

Ha! Vypadáš jako jeden z těch údajných podivínů, co jsou mi tak sympatičtí:)

6 Julie Julie | 1. července 2010 v 16:17 | Reagovat

pro Altariel a La Duchesse:
Myslím, že mezi podivíny patřím rozhodně a jsem na to náležitě hrdá:-) Díky moc za komentáře!

7 An. An. | Web | 5. srpna 2011 v 22:57 | Reagovat

Připojuji se a prohlašuji, že s tebou prakticky ve většině souhlasím! Miluji lidi s tak osobitými a povětšinou odlišnými názory, jako máš ty!
A za cvoka mě označovali pravděpodobně už v prenatálním období! (Pardon za ty výrazy. Občas se na mě podepisujou ty miliony hodin strávených ve škole.)

8 Theo Theo | 14. září 2011 v 17:36 | Reagovat

Milá Julčo, včera jsem tu rozesel pár komentářů a moc mě potěšilo, že sis jich všimla. Rád bych Ti též udělal radost, tak Ti posílám jeden ODKAZ, který by snad odpovídajícího účinku mohl dosáhnout. Zejména, když klikneš na tlačítko pod ním. Věřím, že božská MM Tě v této MP3 podobě neurazí.
http://napoleonika.cz/content/view/96/10/lang,cz/

9 Julie Francoise Julie Francoise | Web | 15. září 2011 v 10:06 | Reagovat

[7]: Díky, An.! Cvokům zdar, to budu říkat vždycky - aneb jedna z mála věcí, na které lze spoléhat:-)

[8]: Tvoje komentáře mi udělaly radost, jakkoli se patrně zdaleka ve všem neshodneme. Ale důležité je, že máš taky zájem o dějiny Francie přelomu 18. a 19. století. Díky za odkaz, tohle mě rozhodně nemůže urazit nikdy:-)

10 pax pax | E-mail | 18. října 2011 v 1:26 | Reagovat

AHOJ :-) tadi pax- jsem v Česku od R1993.no maš hezky blog a já rozhodně normalni nesu :-D a mám rada kočky !!! :-)

11 Nikol Nikol | E-mail | Web | 20. března 2012 v 19:00 | Reagovat

myslím, že toho máme maximum společného (tedy až na matiku) :)

12 Julie Francoise Julie Francoise | Web | 20. března 2012 v 22:26 | Reagovat

[10]: Díky moc, jsem moc ráda, že jsem tě mohla poznat!

[11]: Taky mám ten pocit, po tom, co jsem viděla tvůj blog:-) My frankofilové musíme držet při sobě:-)

13 Tina Tina | E-mail | Web | 19. června 2012 v 18:08 | Reagovat

Salut, ca va?
Uzasne, ze som "nasla" niekoho, rovnako "ulitleho " na vsetkom francuzskom :)
Ako pozeram aj na komentare vyssie, mali by sme pomaly ale isto uvazovat o nejakej ceskoslovenskej komunite frankofilov ;) ;-)

14 Maillard Maillard | E-mail | 23. září 2014 v 16:41 | Reagovat

Upozorňuji, že u 3 bodů vašeho testu o FR jsou vámi uváděné správné odpovědi sporné:
12. platí i a): při slavnosti Nejvyšší bytosti v červnu 1794 se Robespierre nechal oslavovat téměř jako Bůh a sklidil zato posměšky i od jiných revolucionářů, kteří ho také napadli, že si tou maškarádou chce upevnit svou moc.
18. platí spíš a): politické procesy v Paříži byly v daleko větší míře nespravedlivé a zinscenované frašky, protože byly pod přímou kontrolou vlády.
19. platí i a): například Tallien chtěl zachránit před gilotinou svou milenku ve vězení, Barras žádné zločiny nepáchal, další vámi nejmenovaní thermidoriáni měli ještě jiné důvody než ty, co uvádíte.
P.S.: Robespierra si malujete příliš na růžovo, byl to suchý nelítostný patron. A mně můžete věřit, znal jsem ho osobně.

15 Julie Françoise Julie Françoise | Web | 23. září 2014 v 22:20 | Reagovat

[14]: Nu, když vidím poslední větu vašeho komentáře, dosti pochybuju, že má smysl s vámi diskutovat... Ale budu doufat, že je to jen nevydařený pokus o vtip.
K vašim připomínkám - ano, posměšky Robespierre během svátku Nejvyšší bytosti skutečně sklidil, což ovšem není důkazem toho, že by se nechal oslavovat jako bůh - texty, které svátek takto líčí, totiž obvykle pocházejí až z doby po Thermidoru a mají výrazně propagandistický charakter. Můžete mi věřit, že jsem jich přečetla víc než dost, píšu na toto téma bakalářskou práci.
Co se týče Talliena a jeho milenky, máte pravdu, tuším, že o tom i někde na blogu píšu. Ale ohledně Barrase souhlasit nemůžu, co jeho podíl na hromadných popravách v Toulonu a Marseille?
K politickým procesům - doporučuji porovnat počty obětí v Paříži a jinde. Jistě, v Paříži padlo nemálo hlav, ale s tím, co vyváděl např. Carrier (mimochodem odvolaný zásluhou Robespierra) v Nantes, se to srovnávat nedalo.
P.S.: Také mám občas pocit, že jsem Robespierra znala osobně, obvykle k tomu ovšem musím vypít nejméně tři skleničky vína...

16 Maillard Maillard | E-mail | 26. září 2014 v 16:14 | Reagovat

Svou odpověď začnu známým Churchillovým výrokem "Kdo nebyl levičákem ve dvaceti, nemá srdce; kdo jím zůstal, nemá rozum." Jak já jsem ve 20 obdivoval všechny ty jakobíny a kordeliéry FR, Robespierra, Saint-Justa, Dantona, Desmoulinse, Collota d´Herbois, Billauda-Varennes atd. atd., dokonce i toho zmetka Heberta (pro kterého mám slabost dodnes). Zavinil to Victor Hugo a jeho skvělý román Devadesát tři, který mi asi v 15 letech naprosto učaroval. Na základě tehdy dostupných knížek o FR (moc jich nebylo) jsem měl přesně takový názor na průběh revoluce jako vy: Robespierre byl nejlepší a Thermidoriáni odpad. Jenomže všechny tyhle moje tehdejší zdroje byly (podle vás důvěryhodné) marxistické. Mathiez, Korngold, Manfred, Hotmar - všechno marxističtí historici, takže logicky jednostranné pohledy na FR. Nejdřív mě trochu nahlodal Michelet a jeho úžasná kniha, nevím proč je podle vás nedůvěryhodný, tedy kromě toho, že preferoval Dantona před Robespierrem. Při psaní čerpal z ještě docela aktuálních písemností (později částečně ztracených) a z jiných zdrojů, především ze svědectví přímých účastníků revoluce (mj. jeho otce). Řekl bych, že Michelet měl zprávy o průběhu FR snad jako jediný ze známých historiků takříkajíc z první ruky. Další kniha, která dost otřásla mými názory na FR byl životopis paní de La Fayette. Jaké hrůzy zažila tahle úžasná žena (mimochodem přívrženkyně revoluce) za teroru, kdy její nejbližší (sestru, matku, babičku) popravili pár dní před Thermidorem po tehdy běžně zinscenovaném procesu, při kterém byla ze strany předsedy tribunálu hovada Dumase položena obžalovaným ze spiknutí jediná otázka, a to babičce, jestli se účastnila spiknutí, ta vůbec nevěděla o čem je řeč a odpověděla, že nerozumí, protože je hluchá, na to hovado Dumas řekl, že tedy konspirovala hluše, porotci se zachechtali a odsoudili ty tři naprosto nevinné ženy k smrti. A Adriena de La Fayette gilotině unikla jenom zásluhou těch hrozných Thermidoriánů. Trochu jsem odbočil, ale chtěl jsem tím říci, že takovéto vzpomínky přímých účastníků FR, kterých jsem později, po roce 1989, když už byly více dostupné, četl docela dost, jsou podle mě daleko relevantnější, než konstrukce historiků, kteří po 150 letech naroubují události revoluce na svůj světonázor. Pokud jde o další vámi uváděné zdroje, tak mně - na rozdíl od vás - připadají Schama a Furet nejobjektivnější. Schamova kniha Občané je prostě vynikající. A docela by mě zajímalo, jestli jste četla některé práce roajalistických historiků jako Taine nebo Lenotre, podle kterých je revoluce a především období Teroru samozřejmě odpadem dějin. I pro mě jsou tyto knihy dost tendenční, ale zase se tam objevují materiály z archivů, které bych u "důvěryhodných" historiků-marxistů těžko našel. Skládám si svůj názor prostě z nejrůznějších zdrojů tak, abych pro něj měl co nejkomplexnější možné podklady. Pro dnešek musím končit, už jsem toho napsal ažaž. Chtěl jsem ještě trochu zkritizovat některé údaje ve vaší stručné historii FR, ale to není nijak důležité. Taky jsem vám chtěl přiblížit mé převtělení z období revoluce a jeho činy, ale to je pro vás ještě méně důležité. Tak snad někdy jindy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.