Má princezna s černým kožichem

5. května 2018 v 22:45 | Julie Françoise |  vtípky a komiksy
...aneb pár slov o tom, proč už nepotřebujete hledat svého prince na bílém koni, když jste našli - kočku! Kočka a muž mají totiž mnoho společného. Skutečnost, že si mnohé osamělé ženy volí za společnost tohle zvířátko, totiž rozhodně není náhoda. A stará panna s pěti kočkami v každém případě ví, co dělá. Protože - to je skoro jako manželství... Nevěříte? Tak čtěte dál!

Věnováno Radunce, které občas láskyplně říkám Moje malé bestium, zkráceně Bestík, případně Strašná šelma, nebo Dávič.

1) Tady velí - ona!

Mysleli jste si, že vztahy mezi muži a ženami stále ovlivňuje patriarchální uspořádání? Garantuju vám, že proti kočkovládě je patriarchát měkký až hrůza - a vhodný pro kteroukoli feministku. Od chvíle, kdy to chlupaté stvoření vstoupí k vám domů, smiřte se s jednou věcí - teď už nejste šéf. Tečka. A vaše podřízenost hraničí s postavením vdané ženy někdy v hlubokém středověku. Respektive mnozí historici si myslí, že ženy ve středověku na tom byly líp. Ne všem totiž jejich manžel zkoušel jen tak z legrace prokousnout tepnu...
 

Toulky Chomutovem

11. července 2017 v 20:05 | Julie Françoise |  fotografie
Jo, přiznávám se bez mučení, že v poslední době se mi do blogování moc nechtělo. Až do včerejška, kdy jsem narazila na blog Intuice a objevila tam přímo parádní fotky z Chomutova. Jednak ve mně vyvolaly prázdninovou náladu, která letos jinak jaksi zapomněla dorazit - a taky mi připomněly, že sama mám archiv plný snímků ze zmiňovaného města a že už si několik let slibuju, že je dám sem na blog, až, až... Až naprší a uschne, což se dnes stalo, takže jdu na to! Článek věnuji Intuici, na jejíž fotografie se můžete podívat tady: http://intuice.blog.cz/1508.

Jelikož na dlouhé řeči nemám náladu, pojďme rovnou na věc:

Náměstí

...ve dne...




Zamyšlení nad autorskými právy

1. července 2017 v 9:57 | Julie Françoise |  myšlenky
Možná si kladete otázku - kam ta Julča na tak dlouho zmizela? Nesežrali ji ti lidožravci z minulého článku? Odpověď zní ne, nikoli, jen jsem zařizovala byt a následně se pokoušela dokončit své magorské studium - což se zadařilo u jednoho oboru, takže teď jsem magor poloviční a momentálně pracuju na tom, abych byla brzy magor úplný. V souvislosti s tím jsem nucena sesmolit kromě diplomky ještě i několik esejů, které plánuju časem dát sem na blog, jako už jsem to mnohokrát udělala. Někteří z vás se možná zeptají:

"A to se nebojíš, že ti je někdo okopíruje/částečně vykrade?"

Odpověď zní: "Ne, nebojím se, já s tím počítám."
 


Mezi lidožravci aneb Setkání s rodinou

27. ledna 2017 v 12:43 | Julie Françoise |  vtípky a komiksy
Dřív nebo později vás to potká. Zamilujete se, věc začne být vážná - a nakonec nadejde moment, kdy svého Pana božského chcete představit rodině. Ale pozor, právě jste se ocitli na zatraceně horké půdě. Protože často stačí jeden chybný krok - a máte zaděláno na léta potíží. Jak tedy riziko uklouznutí minimalizovat? To se dozvíte v následujícím článku. Berte ho však jako satiru - to, že se někteří mí příbuzní občas titulují zvířecími jmény, ještě neznamená, že by věta "k obědu bude hovězí", znamenala "uvaříme strejdu".

Co mi dala (a vzala) vysoká škola

20. listopadu 2016 v 12:34 | Julie Françoise |  myšlenky
Nechoďme dlouho okolo horké kaše - procházím teď těžkou studijní krizí. "Jak to jde ve škole?" ptá se mě občas milý. "ZATÍM jsem to tam nepodpálila," zní obvyklá odpověď. Jedna spolužačka konstatovala, že trpím syndromem vyhoření. Což potvrzuje hypotézu, že univerzitní půda pro mě začíná být zatraceně horká a že mě studium doslova pálí. Jsem momentálně v posledním ročníku navazujícího magisterského - a ze všeho nejvíc se těším na okamžik, kdy po státnicích navršíme naše poznámky na hranici, oblékneme se do sukének z palmových listů - a celé to podpálíme za zvuku šamanských bubnů, přičemž si na takto vzniklém ohýnku místo misionáře opečeme buřty.

Ale abych jen neremcala a nenadávala, rozhodla jsem se napsat tento článek, jehož úkolem je vyzdvihnout všechna pozitiva, která mi ono momentálně do horoucích pekel proklínané studium přineslo. Protože světe div se, ona se fakt nějaká najdou!!

Další články


Kam dál