Italský deníček: Florencie: 2. díl

Pondělí v 21:58 | Julie Françoise |  deník cestovatelky
Buona sera, milý čtenáři! Zvu vás na pokračování našeho výletu do Florencie. Pokud vám náhodou unikl první díl, určitě se na něj nezapomeňte podívat. Ale teď už vzhůru za dalšími poklady!

Florencie je celosvětově známá jako kolébka renesance. Otázka je - je v tomhle městě k vidění i něco jiného? Samozřejmě, že ano! Pokud jste se renesance už nabažili (jde to vůbec...?), zkuste některý z mých následujících tipů.

Je libo...

...románský sloh? Tak určitě navštivte San Miniato al Monte, tisíc let starý kostel na vršku. Uvidíte, že to stoupání se vyplatí! Mimochodem, zkuste dorazit mezi šestou a sedmou večerní - a jako bonus zažijete zpívající mnichy.



 

Italský deníček: Florencie: 1. díl

11. září 2018 v 21:47 | Julie Françoise |  deník cestovatelky
Během letošního léta se mnohé přihodilo. Především Frankofilka už není jen frankofilka, ale stala se z ní také italofilka. Jak k oné skandální změně došlo, se dozvíte v tomto článku. Stručně a na úvod - objevila jsem nejkrásnější město na světě - tedy dobře, nejkrásnější, co jsem zatím viděla - a - hrůza! - není ve Francii. Já vím, je to vlastizrada a zločin, ale... asi takhle:




Má princezna s černým kožichem

5. května 2018 v 22:45 | Julie Françoise |  vtípky a komiksy
...aneb pár slov o tom, proč už nepotřebujete hledat svého prince na bílém koni, když jste našli - kočku! Kočka a muž mají totiž mnoho společného. Skutečnost, že si mnohé osamělé ženy volí za společnost tohle zvířátko, totiž rozhodně není náhoda. A stará panna s pěti kočkami v každém případě ví, co dělá. Protože - to je skoro jako manželství... Nevěříte? Tak čtěte dál!

Věnováno Radunce, které občas láskyplně říkám Moje malé bestium, zkráceně Bestík, případně Strašná šelma, nebo Dávič.

1) Tady velí - ona!

Mysleli jste si, že vztahy mezi muži a ženami stále ovlivňuje patriarchální uspořádání? Garantuju vám, že proti kočkovládě je patriarchát měkký až hrůza - a vhodný pro kteroukoli feministku. Od chvíle, kdy to chlupaté stvoření vstoupí k vám domů, smiřte se s jednou věcí - teď už nejste šéf. Tečka. A vaše podřízenost hraničí s postavením vdané ženy někdy v hlubokém středověku. Respektive mnozí historici si myslí, že ženy ve středověku na tom byly líp. Ne všem totiž jejich manžel zkoušel jen tak z legrace prokousnout tepnu...
 


Toulky Chomutovem

11. července 2017 v 20:05 | Julie Françoise |  fotografie
Jo, přiznávám se bez mučení, že v poslední době se mi do blogování moc nechtělo. Až do včerejška, kdy jsem narazila na blog Intuice a objevila tam přímo parádní fotky z Chomutova. Jednak ve mně vyvolaly prázdninovou náladu, která letos jinak jaksi zapomněla dorazit - a taky mi připomněly, že sama mám archiv plný snímků ze zmiňovaného města a že už si několik let slibuju, že je dám sem na blog, až, až... Až naprší a uschne, což se dnes stalo, takže jdu na to! Článek věnuji Intuici, na jejíž fotografie se můžete podívat tady: http://intuice.blog.cz/1508.

Jelikož na dlouhé řeči nemám náladu, pojďme rovnou na věc:

Náměstí

...ve dne...




Zamyšlení nad autorskými právy

1. července 2017 v 9:57 | Julie Françoise |  myšlenky
Možná si kladete otázku - kam ta Julča na tak dlouho zmizela? Nesežrali ji ti lidožravci z minulého článku? Odpověď zní ne, nikoli, jen jsem zařizovala byt a následně se pokoušela dokončit své magorské studium - což se zadařilo u jednoho oboru, takže teď jsem magor poloviční a momentálně pracuju na tom, abych byla brzy magor úplný. V souvislosti s tím jsem nucena sesmolit kromě diplomky ještě i několik esejů, které plánuju časem dát sem na blog, jako už jsem to mnohokrát udělala. Někteří z vás se možná zeptají:

"A to se nebojíš, že ti je někdo okopíruje/částečně vykrade?"

Odpověď zní: "Ne, nebojím se, já s tím počítám."

Další články


Kam dál